Jak dlouho vydrží jídlo v lednici a mrazáku

V lednici má být nejvýš 5 °C, ideálně 2–4 °C, v mrazáku −18 °C nebo méně. Pro tyto teploty platí doby v tabulce níže. V teplejší lednici se bakterie množí rychleji a jídlo vydrží kratší dobu.

Číslo na ovladači lednice skutečnou teplotu neukazuje. Ověřte ji levným teploměrem do lednice: položte ho doprostřed prostřední police a teplotu odečtěte ráno, než lednici poprvé otevřete.

Teplota se v lednici liší podle místa:

• Nejchladnější bývá u většiny lednic spodní police nad zásuvkami na zeleninu. Patří tam syrové maso a ryby, v uzavřené nádobě nebo na talíři, aby šťáva nekapala na jiné potraviny.
• Prostřední a horní police se hodí na uvařená jídla, pomazánky, mléčné výrobky a uzeniny.
• Dveře jsou nejteplejší místo. Dávejte do nich nápoje, hořčici, kečup a otevřené zavařeniny, ne mléko ani maso.

Lednici nepřeplňujte, studený vzduch musí mezi potravinami proudit. Hrnec horkého jídla do ní nedávejte, ohřeje všechno kolem. Jak jídlo rychle zchladit, najdete níže.

Doby v tabulce jsou orientační a platí pro potraviny v uzavřené nádobě nebo obalu při teplotách uvedených výše. Když je na obalu datum použitelnosti („spotřebujte do“), řiďte se jím, i když tabulka uvádí víc. U otevřeného balení platí doba, kterou výrobce uvádí po otevření.

U mrazáku jde hlavně o kvalitu. Při −18 °C se bakterie nemnoží, ale jídlo časem vysychá, ztrácí chuť a tuk žlukne. Proto mají tučnější potraviny (vepřové, losos, mleté maso) kratší doby než libové.

Uvařené jídlo nenechávejte při pokojové teplotě déle než 2 hodiny, v horku nad 30 °C nejvýš hodinu. Zhruba mezi 5 a 60 °C se bakterie množí nejrychleji a některé z nich vytvářejí jedy, které pozdější ohřátí nezničí.

Velký hrnec horkého jídla chladne v lednici celé hodiny. Zchlaďte ho rychleji:

• rozdělte jídlo do menších a mělčích nádob,
• hrnec postavte do dřezu se studenou vodou a jídlo občas promíchejte,
• vlažné jídlo dejte do lednice a nádobu zavřete, až úplně vychladne.

Doba v lednici se počítá od uvaření, ne od prvního ohřátí. Z hrnce kuřecího vývaru nebo boloňské omáčky proto ohřívejte jen tolik, kolik sníte. Zbytek nechte v lednici, nebo ho rovnou zamrazte.

Jídlo ohřívejte jen jednou a důkladně: polévky, omáčky a guláše až do varu, ostatní jídla tak, aby byla horká i uprostřed. Bezpečné je, když střed dosáhne aspoň 70 °C a vydrží na této teplotě 2 minuty. Mikrovlnná trouba ohřívá nerovnoměrně, jídlo v ní proto v polovině ohřívání promíchejte.

Domácí pomazánky nemají konzervanty a obsahují suroviny, které se kazí rychle: vejce, ryby, maso nebo syrovou cibuli. Počítejte s nimi nejvýš 2 dny v uzavřené nádobě v lednici. Domácí játrová paštika vydrží také 2 dny, zalitá vrstvou másla nejvýš 3 dny. Pomazánky nabírejte čistým nožem nebo lžící, ne nožem, kterým jste mazali chléb.

Chlebíčky a obložené mísy nenechávejte na stole déle než 2 hodiny. Na oslavě je vyndávejte z lednice postupně. Většina pomazánek se mrazit nehodí: vejce natvrdo, majonéza, syrová cibule a pomazánkové máslo po rozmrazení pouštějí vodu. Jak dlouho vydrží samotná vejce natvrdo a proč je nemrazit, najdete v článku Jak dlouho vařit vejce.

• Mrazte jen vychladlé jídlo. Teplé jídlo nahřeje okolní potraviny a pára se v sáčku změní v led.
• Dělte jídlo na porce, které spotřebujete najednou. Syrové maso porcujte před zamrazením, mleté rozdělte po 250–500 g.
• Vytlačte vzduch. Kde se jídlo dotýká vzduchu, vysychá a vznikají šedobílé suché skvrny, takzvaná spálenina mrazem. Neškodí, ale maso je na těch místech tuhé a bez chuti.
• Tekutinám nechte místo. Polévky a omáčky při zmrznutí zvětší objem, krabičku plňte jen asi 2 cm pod okraj.
• Sáčky mrazte naplocho. Zmrzlé se dají skládat na sebe a rychleji se rozmrazí.
• Popište obsah a datum. Za měsíc už nepoznáte, jestli je v krabičce guláš, nebo boloňská.

Některá jídla se mrazí lépe s malou úpravou. Polévky mrazte bez nudlí, guláše a omáčky se smetanou nejlépe ještě bez smetany a tu přidejte až po ohřátí. Mrazit se nehodí listové saláty, syrové brambory, vejce natvrdo a jídla s majonézou. Mražení cukroví se věnuje samostatný článek Jak zamrazit vánoční cukroví.

Maso nikdy nerozmrazujte na lince při pokojové teplotě, v teplé vodě ani na topení. Povrch se ohřeje dřív, než povolí střed, a bakterie na něm se začnou množit. Bezpečné jsou tři způsoby: v lednici, ve studené vodě a v mikrovlnné troubě.

Syrové maso, ryby ani jiné potraviny po rozmrazení znovu nemrazte. Bakterie se při rozmrazování znovu začnou množit a opakované mražení navíc zhoršuje strukturu: maso pouští víc šťávy a je sušší.

Rozmrazené syrové maso ale můžete uvařit a hotové jídlo zamrazit. Z rozmraženého mletého masa tedy klidně uvařte omáčku a tu zamrazte po porcích. Uvařené jídlo, které jste jednou rozmrazili, už znovu nemrazte a snězte ho do 24 hodin.

Když vypadne proud, nechte mrazák zavřený. Plný mrazák udrží mráz asi 2 dny, poloprázdný asi 1 den. Potraviny, které jsou pak ještě tvrdé a mají v sobě krystalky ledu, nejsou rozmrazené a mohou zůstat v mrazáku. Rozmrazené syrové maso hned uvařte a hotová jídla, která rozmrzla, vyhoďte.

Jídlo vyhoďte, když:

• uplynula doba z tabulky nebo datum použitelnosti, i když vypadá a voní dobře,
• stálo při pokojové teplotě déle než 2 hodiny,
• je cítit kysele, hnilobou nebo nezvykle, ačkoli kyselé být nemá,
• je oslizlé, lepkavé nebo pění a bublá, ačkoli nemá kvasit,
• má vyboulené víčko nebo nafouklý obal,
• je na něm plíseň.

Plíseň prorůstá i tam, kde ji okem nevidíte. Měkké potraviny s plísní vyhoďte celé: chléb, pomazánky, jogurty, tvaroh, vařená jídla, měkké ovoce i marmeládu. U tvrdého sýra a tvrdé zeleniny, jako je mrkev nebo zelí, stačí plesnivé místo velkoryse vykrojit, aspoň 2–3 cm kolem. Nožem se plísně nedotýkejte, abyste ji nepřenesli na zdravou část.

Výjimkou jsou kvašené potraviny. Hladký bílý povlak na kysaném zelí bývá křís, který stačí sebrat. Chlupatá barevná plíseň nebo zápach hniloby ale znamenají, že celá sklenice patří do koše.

Datum na obalu má dvě podoby. „Spotřebujte do“ je datum použitelnosti u rychle se kazících potravin, jako je maso, ryby nebo čerstvé mléčné výrobky. Po něm potravinu nejezte. „Minimální trvanlivost do“ říká, do kdy výrobce ručí za kvalitu. Po tomto datu může být potravina v pořádku, když byla správně skladovaná a vypadá i voní normálně.

V případě pochybností jídlo vyhoďte. Riskovat kvůli zbytku jídla nemá smysl.